Ježíši, chlebe andělský,
ty jsi Pán a Bůh můj,
po tobě lačníme vždycky,
ty nás krm, napojuj.
Ježíši, lačním, nakrm mě,
Ježíši, žízním, napoj mě,
tys Pán můj a Bůh můj.

Ježíši, bloudím, hledej mě,
ty jsi pravá cesta;
Ježíši, jsem slepý, veď mě,
sviť mi, světlo světa.
Ježíši, jsem nuzný, chudý,
ty jsi bohatý, Pán mocný,
uzdrav, jsem nemocný.

Ježíši, truchlím, navštiv mě,
jsem smutný, utěš mě;
Ježíši, slábnu, posil mě,
neznámý, přijmi mě.
Jsem příchozí od daleka,
má duše se v hříších leká,
veď, proveď, doveď mě.

(dnešní hymnus z modlitby se čtením)

 

Z žalmu 36:

...Nepravost mluví bezbožnému v srdci, * na bázeň před Bohem se neohlíží,
a tak namlouvá sám sobě, * že se jeho vina nenajde a nezoškliví.
Slova jeho úst jsou nepravost a faleš, * přestal mít rozum a jednat správně.
Na svém lůžku přemítá o nepravosti, * stojí na nedobré cestě, neštítí se zlého.
Hospodine, tvé milosrdenství sahá až do nebes, * tvoje věrnost až k oblakům.
Tvá spravedlnost je jak Boží hory, + tvé rozsudky jsou jak mořská hlubina, *
pomáháš lidem i zvířatům, Hospodine.
Jak vzácná je tvá milost, Bože, * lidé se utíkají do stínu tvých křídel.
Sytí se hojností tvého domu, * napájíš je proudem svého blaha.
Neboť u tebe je pramen života, * v tvé záři vidíme světlo.
Zachovej svou milost těm, kdo tě znají, * svou spravedlnost těm, kdo jsou upřímného srdce!...

Antifona:

Bože, volám k tobě, když chřadne mé srdce, vždyť ty jsi mé útočiště.

 

Z žalmu 61:

...Slyš, Bože, můj nářek, * všimni si mé prosby!
Od končin země volám k tobě, * když chřadne mé srdce.
Pozvedneš mě na skálu, dopřeješ mi klidu, + vždyť jsi mé útočiště, * pevná věž proti nepříteli.
Kéž bych směl ustavičně přebývat v tvém stánku, * skrýt se pod ochranu tvých křídel!
Ty jsi přece, Bože, slyšel mé sliby, * dal jsi mi dědictví těch, kdo ctí tvé jméno....

 

Z listu svatého apoštola Pavla Římanům (8, 28-39):

Víme, že těm kteří milují Boha, všecko napomáhá k dobrému, těm, kdo jsou z Boží vůle povoláni...

Kdo vystoupí se žalobou proti Božím vyvoleným? Bůh přece ospravedlňuje! Kdo odsoudí? Kristus Ježíš přece zemřel, ano i z mrtvých vstal, je po Boží pravici a přimlouvá se za nás!
Kdo by nás mohl odloučit od lásky Kristovy? Snad soužení nebo útisk nebo pronásledování nebo hlad nebo bída nebo nebezpečí nebo zabití? Stojí přece v Písmu:
'Stále jsme pro tebe vydáváni na smrt, jsme pokládáni za ovce určené na porážku.'
Ale v tom ve všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. A já jsem přesvědčen: ani smrt, ani život, ani andělé, ani knížata, ani nic přítomného, ani nic budoucího, ani mocnosti, ani výška, ani hloubka, a vůbec nic stvořeného nebude nás moci odloučit od Boží lásky v Kristu Ježíši, našem Pánu.

 

Ze spisů svatého Bonaventury, biskupa:

Zamysli se také ty, vykoupený člověče, kdo to za tebe visí na kříži, uvaž jeho velikost a svatost...

Nuže vzhůru, duše, přítelkyně Kristova, spěchej napodobit holubici hnízdící u samého ústí rozsedliny, nepřestávej se starat, abys tam, u Kristova srdce, jako vrabec nalezla pro sebe místo, tam ulož plody své čisté lásky, jako když hrdlička ukládá svoje mláďata, tam pospěš navážit vody z pramenů Spasitelových, přilož své rty a pij. Vždyť toto je ten pramen tryskající zprostřed ráje a rozdělený do čtyř proudů, který zaplavuje otevřená srdce a zavlažuje i zúrodňuje celou zemi.
Pospěš k tomuto prameni života a světla, duše Boha milující, ať jsi kdokoli, a obrať se k němu s veškerou upřímností svého srdce...

 

Modleme se:
Všemohoucí Bože, oslavujeme Srdce tvého milovaného Syna, s vděčností si připomínáme veliká dobrodiní jeho lásky k nám a prosíme tě: dej, ať je nám jeho Srdce nevyčerpatelným zdrojem tvých darů a milostí. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

 

Antifona ke kantiku Panny Marie:
Pán nám otevřel svou náruč a jeho Srdce se pro nás stalo pramenem milosti a slitování. Aleluja.