„Nepustím tě, dokud mi nepožehnáš.“ 1. Mojžíšova 32:27

Ke změně dochází díky odhodlání. Když Jákob pochopil, že zápasí s Božím andělem, řekl: „Nepustím tě, dokud mi nepožehnáš“ (1. Mojžíšova 32:27).

To je to, co je potřeba – odhodlání. Jákob byl odhodlaný a vytrvalý; bojoval, dokud svůj boj nevybojoval. Situace, v níž byl, se mu nelíbila o nic víc, než se tobě líbí ta tvá. Byla frustrující a srazila ho dolů. On byl ale zcela odhodlaný vytrvat, dokud Bůh neobrátí situaci v jeho prospěch.

Když Bůh získá tvou pozornost v krizi, nemusí situaci vždycky okamžitě vyřešit; někdy čeká, aby zjistil, jestli to opravdu myslíš vážně. My jsme natolik zvyklí na okamžitá řešení – instantní jídlo, okamžitý přístup k internetu, okamžitý úspěch, že když na svou modlitbu nedostaneme okamžitou odpověď, nebo se nedostaví okamžitý obrat k lepšímu, řekneme: „Zapomeň na to, Bože.“ Ve skutečnosti jako ses do problémů nedostal přes noc, ani se z nich přes noc nedostaneš ven. Někdy Bůh naše slabé stránky odstraňuje vrstvu po vrstvě.

Odborníci říkají, že vytvořit si návyk trvá šest týdnů každodenního úsilí. Zamysli se nad tím z pohledu rozvíjení návyku každodenní modlitby a čtení Bible, nebo učení se znovu milovat svého partnera. Může to trvat šest týdnů, to je čtyřicet dva dnů, víc než tisíc hodin. A satan s tebou bude bojovat na každém kroku. Co bys tedy měl dělat? Trávit čas s Bohem. „Ale ti, kdo skládají naději v Hospodina, nabývají nové síly; vznášejí se jak orlové, běží bez únavy, jdou bez umdlení“ (Izajáš 40:31).

(Převzato z fb-profilu Vždy s Bohem)