"V každém světci zároveň dřímá i velký démon.
V protikladu k vrcholům svatosti vždy zejí propasti lidské křehkosti.
Velké ctnosti jsou vždy doprovázeny velkými pokušeními.
Ctnosti jsou pak o to větší, o co náročnější bylo odolat pokušení."
(Amedeo Cencini)

 

Převzato od Paulinek

Jak se bráníme pokušení? Zkoušíme všechno. Ptáme se, co máme dělat? Vezměme si příklad z Ježíše, který se brání Božím slovem. To je ta jedinná účinná zbraň plná moci.

Je psáno...:

Nejen z chleba žije člověk. (pokušení lidských vášní)

Pánu, svému Bohu, se budeš klanět a jen jemu sloužit! (pokušení touhy po moci slávě a uznání)

Nebudeš pokoušet Pána, svého Boha. (pokušení k nedůvěře)
(myšlenky z dnešního kázání P. M. Špilara)

 

...vždyť slovo Boží je mocné a ostřejší než jakákoli jiná zbraň!

"Slovo Boží je živé, mocné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; proniká až na rozhraní duše a ducha, kostí a morku, a rozsuzuje touhy i myšlenky srdce.
Není tvora, který by se před ním mohl skrýt.
Nahé a odhalené je všechno před očima toho, jemuž se budeme ze všeho odpovídat. Protože máme mocného velekněze, který vstoupil až před Boží tvář, Ježíše, Syna Božího, držme se toho, co vyznáváme. Nemáme přece velekněze, který není schopen mít soucit s našimi slabostmi; vždyť na sobě zakusil všechna pokušení jako my, ale nedopustil se hříchu. Přistupme tedy směle k trůnu milosti, abychom došli milosrdenství a nalezli milost a pomoc v pravý čas."

(Židům 4, 12 - 16 12)

 

"Bůh většinou dopustí, abychom trpěli stejnými slabostmi,
které se nám nelíbí na druhých:
zapomnětlivost, neúmyslná nedbalost, únava...
Potom je celkem přirozené, že promineme druhým chyby,
kterých jsme se sami dopustili."
(sv. Terezie z Lisieux)