"...Já nemůžu spoléhat na sebe... já ho musím prosit, aby mi dal tu milost, abych nepadal, tak jako sv. Filip Neri prosil Pána Ježíše: "Pane, drž Filipa, nebo Tě Filip zradí."

...Slyší nejen, co říkáme, slyší, co máme v sobě, slyší tlukot našeho srdce. On není na dovolené, On zná naše myšlenky, On ví naše touhy, dřív než poprosíme za odpuštění, on už nám odpouští... dokonale zná duši i tělo každého z nás...

Člověku se může stát, že když trvale se vystavuje lásce Boží, že skutečně bude myslet na milovaného a dokonce jak je v Písni písní, že i když spí, tak to srdce bdí. A to je náš cíl, abychom takhle byli spolu, abychom pak celým životem mohli volat: Hosana!

...On stále přichází... Pán nám dává stále novou šanci... Dneska jsem to prošvihl, zítra přijde znovu...

Pán Bůh nikomu nenadává, chovejme se k sobě samotným tak, jak se k nám chová Pán Ježíš. Dává nám stále novou šanci, miluje nás a znovu a znovu nás přijímá takové, jací jsme. Přichází ke všem a kdykoli. Nikdy není pozdě a vždycky mu můžeme otevřít své srdce. Jak to říká Jan ve Zjevení. On přichází a tluče a když mu někdo otevře, tak vejde a s ním stoluje...

...jenom to předpokládá tu drobnost zříci se sebe a svých vlastních ambicí a představ o životě, dnešní doba pořád mluví o tom, jak se máme seberealizovat a sebeuskutečnit a ...a... člověku z toho SEBE je už někdy těžko. Jaký SEBE? Vždyť je v tom tolik sebelásky. Vždyť se člověk nejvíc realizuje právě tím, že se zcela oddá Bohu, aby on se skrze něho mohl dávat druhým...

Kříž je na jedné straně znamením naší hříšnosti, ale na druhé straně není větší lásky než kříž...

Jak málo záleží na slovech, když za tím nejdou činy...

Strach je totiž jedním z velkých pokušení dábla, kterým nás on ohrožuje a na nás útočí, svírá lidská srdce, nedovoluje nám žít tak, jak bychom chtěli. A ten strach je možné zahnat jenom dokonalou láskou. Problém je, že mi tu dokonalou lásku nemáme, my tu lásku teprve musíme přijmout od Ježíše... Jak je potřeba se bránit proti démonu strachu? No vyznáním lásky... Miluji Tě, protože Ty miluješ mě.

...Kdo nechce, tak nepochopí a neporozumí... když nebude hledat Ježíše, tak ho nenajde a většinou ho nehledá, protože nemá čas. Ale Pán Ježíš stvořil čas, on ho má dost pro nás pro každého, to je otázka jenom priorit a jenom toho, abychom poslouchali, čemu ten čas máme věnovat a čemu ne. Je moc věcí, které nám čas berou a hodně času a je to náš hřích...

Víte, jak nejčastěji Pán mluví k lidskému srdci? No že nám připomíná ta slova, která jsme kdysi rozjímali, že nám to propojí, ty texty evangelia s naším životem...

Bůh nemluví do větru a když něco řekne, tak to koná. ... Pán vždycky víc konal, než mluvil... Jenže lidé si cení víc slov než skutků...

Prosme za sebe, abychom byli lidmi, kteří ty Velikonoce prožijí s Ním, v Jeho blízkosti. Nemusíme toho moc říkat, on ví, co máme na srdci. A jestli ho milujeme, tak naše vynalézavá láska najde způsob, jak mu to dát najevo."

Celé znění nedělního dílu duchovní obnovy je už v archivu TV-Noe:

Postní duchovní obnova P. V. Kodeta - Vjezd do Jeruzaléma