Moc pěkné zamyšlení na prahu postní doby:

 

"...Ani naše místo není tam, kde Pána předbíháme a radíme mu, co a jak má dělat - protože ve skutečnosti nevíme vůbec nic a jen ve světle Ducha a v blízkosti Kristova srdce se postupně učíme rozumět těm nejzákladnějším věcem.


...Proto je tak důležité, abychom byli vždy ZA naším Pánem, aby On byl pro nás první a byl tím, kvůli kterému se zříkáme svého pohledu na věc a svých představ o životě vlastním i druhých. Abychom přestali řešit sebe - protože ani Kristus nedal ničemu přednost před námi. Teprve pak můžu na sebe vzít i svůj kříž, protože už jej neponesu ze své síly, ale ze síly Boží. A vykročit za Ježíšem, který mi dnes říká - pojď za mnou.."

Více si doporučuju poslechnout:

záznam přednášky V. Kodeta: Moje místo