Myšlenky k velikonoční době

6. neděle velikonoční, cyklus C

"...

Lidská nedokonalost sice vzbuzuje nejistotu i určité obavy, ale usnesení prvního koncilu svolaného apoštoly nás osvobozuje: „Rozhodl totiž Duch svatý a my.“ V této větě je skryto vysvobození z jen lidského pohledu na církev, kterému tak často propadáme! Kolikrát se nad určitými problémy v církvi, zaviněné lidským faktorem, pohoršujeme. Kdykoliv mluvíme o životě církve, kdykoliv mluvíme o těch, kdo v ní přijali od Pána zodpovědnost za svěřené ovečky, pokaždé bychom si měli vzpomenout na tato slova apoštolů a uchopit je do modlitby, aby také v těch, o kterých někdy tak snadno a rádi vedeme kritické řeči, působil a rozhodoval Duch svatý.

Nedávno jsem slyšel od svého spolubratra hezký příměr o církvi. Podle něj je jako oheň v krbu. Krbem se myslí apoštolská posloupnost a hierarchická autorita v Kristově církvi. Oheň symbolizuje charismatičnost svatodušní církve. Čím by byl krb bez ohně? Naprosto studeným prostorem, který málokoho zaujme a nikoho nezahřeje. Co může způsobit oheň mimo krb? Ničivý požár a devastaci dobra. Modleme se, abychom i my v této době, pod vedením nového papeže, jasně ve svém duchovním životě a v Kristově církvi poznali blahodárný účinek slov apoštolů na 1. všeobecném koncilu: „Rozhodl totiž Duch svatý a my.“