Dnešní modlitby církve jsou díky sv. Janu Nepomuckému plné povzbuzení pro všechny zkoušené a trpící... Přidávám aspoň jedno z nich:
http://breviar.sk/cz/default.htm

DRUHÉ ČTENÍ

Ze spisů pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna

 
Bůh neopustí svoje věrné

     Bezbožník číhá na spravedlivého, snaží se ho zabít. Nejdřív strojí pikle  v duchu, takže jen on sám o tom ví, pak vyhlíží slídivým okem i navenek:  vybírá místo, Olivovou horu, neboť Kristus tam často chodíval, rozvažuje  o čase – jenom ne o svátcích, čeká na vhodnou příležitost, aby nenastal  rozruch mezi lidem, určuje způsob – koho políbím, ten to je, toho se  chopte, a volí okolnosti – veleknězi a starší s ním poslali zástup.     

Vizme společnost hříšníků, číhajících na cestě spravedlivých! Hříšník  hříšníkem jen tak nepohrdne, naopak, zloděj se spolčuje s lupičem  a zrádce se zrádcem, mluvka má rád žvanila a tyran ukrutníka. I zlí lidé  mají totiž své oblíbence, takže se vzájemně milují, a kromě sebe nikoho,  nýbrž nepřátelsky napadají ty, kteří nehodlají výt s vlky, ale chtějí  bečet s ovcemi.     

Ovečka spásá zelený pažit, ráda pobíhá, požírá vrboví, aniž ublíží květům,  a když něco šťavnatého sežere, všechno přežvýká a nalévá se pak mlékem.  A pastýři jdou za ní a těší se z ní. A když je vedena na smrt, mlčí.  V takové ovci poznáváme našeho Krista, neboť on byl veden jako ovce na  porážku, aniž otevřel ústa. A také učedníci a jiní svatí byli posláni  jako ovce mezi vlky. Těmto dobrým ovcím divocí a krvelační vlci nepřejí  a stavějí proti nim svůj opačný způsob života. Vlci se přece nespokojí  stejnou potravou, ukládají dokonce ovcím o život a lačnějí po jejich krvi  a pronásledují je s neutuchající zuřivostí. Jsou přitom jaloví, zarostlí  hrubou srstí, mléko nemají, maso mají smrduté, požírají zdechliny,  nepřežvykují, stáje nemají, před pastýřem prchají.     

I lidé bývají vlky, krutostí vlky dokonce předčí a lstivostí překonávají  sebesilnější šelmy. Nad všechny šelmy jsou mocné šelmy lidské, neboť  strojí úklady duši i tělu: ubližují duši spravedlivých, protože jim  špatně radí a zavádějí je na scestí bludu, ubíjejí duši závistí, radí se,  jak pomoci někomu na smrt, a posléze hubí i tělo nebo o jeho záhubě  rozhodují.     

Stejně jako nemůže zůstat beránek mezi vlky nedotčený, není si jist ani  spravedlivý mezi hříšníky. Hříšník totiž usiluje spravedlivému o život  nejrůznějšími intrikami, výslechy, léčkami, trýzněním, vražděním.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Žl 37 (36), 1.5.39

O. Nehněvej se na ty, kdo konají zlo, nezáviď těm, kdo páchají nepravost. * Hospodinu svěř svůj osud, v něho důvěřuj, on sám bude jednat. V. Spravedlivým přichází spása od Hospodina, v dobách tísně je jim útočištěm. * Hospodinu.