Pokrm pro duši

   Dobro jsi prokázal svému služebníku, * Hospodine, podle svého slova.    Nauč mě moudrosti a vědění, * neboť důvěřuji tvým předpisům.    Bloudil jsem před svým pokořením, * nyní však dbám na tvůj výrok.    Jsi dobrotivý a prokazuješ dobrodiní, * nauč mě svým příkazům.    Pyšní mě lživě očerňují, * já však celým srdcem zachovávám tvá nařízení.    Necitelností ztučnělo jejich srdce, * já se však z tvého zákona těším.    Dobře mi, že jsem byl pokořen, * abych se naučil tvým příkazům.    Lepší je pro mě zákon tvých úst * než tisíce ve zlatě a stříbře.

Žalm představuje Krista v jeho utrpení.(Sv. Jeroným)

   Smiluj se nade mnou, Bože, neboť člověk po mně šlape, * stále mě tísní bojem.    Stále po mně šlapou moji protivníci, * je jich hodně, kdo proti mně brojí.    Svrchovaný, když se mě zmocní bázeň, * v tebe budu doufat.    V Boha, jehož slib velebím, + v Boha důvěřuji a nebudu se bát, * co mi může udělat člověk?    Celý den na mě sočí, * všechny jejich myšlenky směřují k mé zkáze.    Scházejí se, číhají, * slídí po mých stopách, usilují o můj život.    Ty sám si zapiš mou bídu, + vpiš mé slzy do svého záznamu, * mé trampoty do svého svitku!    Pak ustoupí moji nepřátelé, + kdykoli tě budu volat; * vím velmi dobře, že Bůh je pro mě!    V Boha, jehož slib velebím, * v Hospodina, jehož slib velebím,    v Boha důvěřuji a nebudu se bát, * co mi může udělat člověk?    Bože, jsem ti zavázán sliby, * přinesu ti děkovnou oběť,    že jsi vysvobodil můj život ze smrti, + mé nohy z pádu, * abych kráčel před Bohem ve světle živých.

Tento žalm zpívá o utrpení Páně.(Sv. Augustin)

   Smiluj se nade mnou, Bože, smiluj se, * neboť k tobě se utíká má duše,    uchyluji se do stínu tvých křídel, * dokud se nepřežene zkáza.    Volám k svrchovanému Bohu, * k Bohu, který mi prokazuje dobro.

   Ať zasáhne z nebe a zachrání mě, + ať zahanbí ty, kteří se na mě sápou, * ať Bůh sešle svou milost a věrnost.    Uléhám uprostřed lvů, * kteří lačně požírají lidi.    Jejich zuby jsou kopí a šípy * a jejich jazyk naostřený meč.

   Ukaž se ve své vznešenosti na nebesích, Bože, * nad celou zemí nechť je tvá sláva!

   Léčku připravili mým nohám, * zkrušili mou duši,    vykopali přede mnou jámu: * ať do ní spadnou!

   Plné důvěry je mé srdce, Bože, plné důvěry je mé srdce; * budu zpívat a hrát.    Probuď se, má duše, probuď se, citero a harfo, * chci vzbudit jitřenku.    Budu tě chválit mezi národy, Pane, * budu tě oslavovat mezi pohany,    protože tvá milost je veliká až k nebi, * tvá věrnost až do oblak.

   Ukaž se ve své vznešenosti na nebesích, Bože, * nad celou zemí nechť je tvá sláva!