Ze »Života svatého Vojtěcha« od svatého Bruna z Querfurtu

(Brunonis Vita s. Adalberti, circa finem: MGH, Scriptores, IV, 611-612)
Modlitba k svatému Vojtěchu

Vzývá tě zkroušené srdce,  vzývá tě bezvýchodné bloudění našich časů.  Volá k tobě, přešťastný mučedníku,  nesmírný nářek našich běd. 

Ty, jenž se raduješ před tváří Boží  s purpurem oděnými světci,  jenž hoduješ v místech nejsvětějších  při lahodném zvuku andělských hlasů,  nezapomínej na nás, skutečné zajatce,  kteří si ani neuvědomují tíži své tísně. 

Ty, jenž mnoho, zmůžeš na dvoře nejvyššího Krále,  zjednej nám právo a spravedlnost,  vytrhni nás ze zlobného záští tak velikých nepřátel.

Velká tíseň si žádá velké pomoci.  Mluv přede všemi, mezi nimiž jsi vynikl jako mučedník,  řekni: »Nejdobrotivější Bože, smiluj se nad rozmanitými strastmi našich časů!«  Zkroť nesmírně se vzmáhající hřích náruživé lakoty,  který chce zvrhlými svody zaměnit lásku k Bohu za lásku k světu,  který mluví o dobru a přináší nakonec jen zlo,  slibuje potěšení a způsobuje strasti, slibuje pomoc, ale dovede jen škodit.

Trpíme čímsi nestvůrným: když vyhovíme svým choutkám, hladovíme ještě více;  když dojdeme rozkoší tělesných, nikdy neřekneme dost.  To je společné zlo všech.  Ač bychom měli celou duší přemýšlet o věcech duchovních,  myslíme téměř jen na tělesné.

Nakolik můžeš, a právě proto, že můžeš, zhoj naše rány.

ZPĚV PO ČTENÍ O. Přijď, otče biskupe, svou navštiv domovinu * a rukama svých synů dál pracuj na své vinici. Aleluja. V. Dej věrným útěchu a silou kříže uzdrav každou vinu. * a rukama svých synů dál pracuj na své vinici. Aleluja.