Narazila jsem na 6 let staré články, které jsou ale stále aktuální...;-) Tak se s váma aspoň o úryvky z nich chci podělit:

 

"...Já vím, být tam, kde mám být a poctivě dělat to, co mám dělat. Já vím, není pro mne v této chvíli jiný svět než tento… a tak jdu a znovu začínám od elementárních vztahů s lidmi, se kterými sdílím dům, dělám věci tak, jako by byly pro tebe, a začínám od maličkostí, dobře nalepím známku, srovnám si věci, udělám ze své práce radostnou povinnost, abych netrápil sebe nebo druhé… a věřím, že tak buduji tento svět, který je tak velký, ale vzniká z maličkostí… Děkuji Ti, Pane, že jsi tolika maličkostem dal vyrůst ve velké věci…"

"Svatý Otec nedávno řekl, že je potřeba sjednocení organizovat. Zní to technicky, ale vnímám to v tom nejlepším slova smyslu. I Vesmír je místo, kde se sjednocení organizuje, nevzniká samo, ani náhodou, ani nespadne s nebe… vlastně od Boha přichází, ale potřebuje lidské srdce, velkorysé a ochotné připravit program a pak ho animovat, udržet harmonii na všech úrovních, pracovat spolu a s láskou uvařit…"

"Všechno ve vesmíru je zorganizované Bohem, Láskou. Bůh z lásky stvořil tento svět. Je potřeba to zjistit, aby se mi rozšířilo srdce, aby mě to někdy dojalo i k slzám… Někdy to ale zastírá lidský program, který je egoistický. A to mne často mate… Pro sebe umím věci zorganizovat. Jsem tedy jistě také schopný, když si vzpomenu, že jsem Boží dítě a mám v sobě potenciál lásky pro druhé, zorganizovat nějaký program, za kterým je láska. Zlo se umí programově zorganizovat. To vidíme na úrovni světové, národní i osobní. Dobro a lásku bychom měli nechat náhodě? Nebo ať se organizuje spontánně?….ne! To je málo, je potřeba víc…lásce je potřeba pomoci rozumem, vůlí i citem, prostě ji zorganizovat a pomáhat jí, všemi dobrými prostředky…a pak se bude, navzdory všemu rozlévat také láska. Ve věcech malých, osobních, nepatrných, které tvoří náš všední život. A to jsou okolnosti, ve kterých se vymlouvat nemůžu. Mám v tom velký dluh, ale začínám znovu…a to má cenu."