"Představme si, že máte v práci kolegu, který prožívá velmi bouřlivý osobní život. Nejen že vás neustále obšťastňuje svými emotivními příběhy, ale ještě nestíhá v práci a pak vás žádá, abyste mu pomohli vše dohnat. Je to ten typ člověka, který ve vás vyvolává pocity viny a zodpovědnosti za své problémy, přestože se vás vlastně vůbec netýkají. Co si máte počít? Máte ho i nadále nechat, aby svými problémy zatěžoval vás – jen proto, že jste „hodný člověk“? Nebo seberete odvahu a jasně mu řeknete, že nemůžete kromě vlastní práce dělat i tu jeho?  Možná se rozzlobí a začne fňukat, ale to není váš problém. Vy za jeho problémy odpovědnost nenesete a nesmíte se nechat tímto způsobem zneužívat. Někdy uděláte něco, co se ostatním nebude líbit. Vy ale nejste zodpovědni za jejich štěstí. Můžete se snažit být citliví vůči potřebám a touhám druhých, ale pamatujte, že někteří lidé nebudou šťastní, i kdybyste se pro ně rozkrájeli. Vždy po vás budou chtít víc, a pokud jim to dáte, jejich požadavky budou ještě náročnější. Je velký rozdíl mezi nabídnutím pomocné ruky a pocitem zodpovědnosti za problémy jiných lidí."
 

Se svolením zpracováno z knihy Kevina Lemana
http://www.vira.cz/Texty/Clanky/Ty-neneses-zodpovednost-za-pocity-druhych.html